Blíží se Vánoce, které mám od dětství moc ráda. Miluji klidnou atmosféru a magické kouzlo Vánoc. Těším se na to, že si na chviličku odpočinu od běžných povinností jako je vaření a jiné domácí práce. Naše děti se zase těší na to, že budou neomezeně mlsat celý den i večer, že budou moci být déle vzhůru než jindy a jak jinak těší...
Moje ségra Hanka je nejen super ségra ale i skvělá teta, jak s oblibou říkají moji synové. Někteří říkají, že jsme si podobné a jiní zase podobnost nevidí. Tak či onak to co nás spojuje je velká schopnost empatie, pohled na svět a smysl pro humor. Se ségrou je pořád co povídat, i když často po telefonu, protože nebydlíme blízko sebe. Když...
Knížky ráda nejen píšu ale také čtu. Knihovna mi doma přetéká a někdy jsem nucena knížky poslat dál abych dávala prostor novým. Největší podíl mé knihovny zaujímají knížky o rostlinách. Není divu, je to hlavní námět pro mé psaní a věčný zdroj inspirace. Druhé místo drží encyklopedie různého zaměření a pomyslnou třetí příčku obsazují knihy motivační. Málem bych zapomněla...
Tak jako mě v životě honila touha napsat knížku, tak mě touha popohání podělit se se svým příběhem. Věřím, že pro někoho bude inspirací nebo důvodem k zamyšlení. Vzhledem k tomu že naplňuji klasickou představu spisovatele a jsem velký introvert, hodně dlouho jsem tohle zvažovala. „Můj příběh někomu může pomoci,“ říká mi můj vnitřní hlas už hodně dlouho. A tak...
Všechno jde, když se chce, už je trochu otřepaná fráze. Pravda však je, že si člověk své limity o tom, co je možné, nastavuje sám. Před několika lety jsem absolvovala kurz Kreslení pravou mozkovou hemisférou. No, nevím, co mě to napadlo, prostě jsem měla chuť to vyzkoušet. Kladné recenze lidí mě přesvědčily, a i přes velké obavy,...
Jedna paní se mě ptala, jak se mi povedlo vydat už tolik knížek… Tenhle dotaz mě přivedl k napsání tohoto článku, protože jsem si uvědomila, že hodně lidem to vrtá hlavou, včetně mé babičky, která se mě u první knížky několikrát ptala, jestli jsem si vydání zaplatila sama, a tak jsem ji několikrát vysvětlovala že ne, a že mi...
Před několika lety jsem byla svědkem toho kdy malá asi tak šestiletá holčička odmítla jíst koláč s rozinkami protože rozinky považovala za myší bobky. „ To nejsou myší bobky, to jsou rozinky,“ snažila se ji přesvědčit babička. „Ale tatínek mi říkal že to jsou myší bobky,“ stála si za svým holčička… Když jsem psala knížku o zajíčkovi a tchořovi vzpomněla...
Před pár dny jsem celé dopoledne běhala po obchodech a nějak zapomněla dostatečně pít, což je v těchto mimořádně teplých dnech nepříliš rozumné. Večer se to na mě projevilo tím, že mě začala silně bolet hlava a jen co jsem děti poslala spát lehla jsem si na gauč abych si chvilku odpočinula. Jak tam, tak ležím na gauči přišel ke mně můj...
Čekání ve frontě s malými dětmi může být někdy docela úsměvné. Člověk chce nechce vyslechne často velmi vtipné rozhovory a někdy je jejich součástí. Před nějakým časem jsem se svými kluky čekala ve frontě na poště. Fronta byla až ven na ulici a vše postupovalo šnečím tempem. Když jsme se konečně začali blížit k přepážce moji kluci si všimli, že na zemi...
Tuhle pohádku jsem kdysi napsala a měla jsem ji uloženou v počítači. Před dvěma měsíci jsem si s ní trochu pohrála a přidala k ní obrázky a nahrála ji na YouTobe: https://www.youtube.com/watch?v=9qBfrNWU0t4&t=4s Řekla jsem si, že by ale bylo dobré ji dát na web i v její psané podobě. Tak tady je Zapomnětlivý Petřík Petřík bydlel v jedné malé vesničce, kde naštěstí byla i škola a nemusel tak...